Rozhovor

Měla jsem velmi milou klientku na karty. Mladou ženu, která na sobě pracuje duchovně a hodně se za dobu, co ji znám změnila. Po práci, již mezi dveřmi se mně zeptala. Mohu mít prosím ještě jednu otázku?
Mám sestru, se kterou se nevídáme v roce a ani se nevyhledáváme během roku, nemám ten pocit. Přijdou opět vánoce, na které se těším a miluji je, jako Vy. Líbí se mně Vaše články, je v nich tolik inspirace a mně se i líbí z důvodu, že mně mluvíte z duše a já nemám pocit si hrát na rodinu a před druhými ukazovat, že jsme všichni dohromady rodina. Proč? Proč si hrát na něco, co nejsme
A já ji odpověděla. Nedělejte to, nehrajte si na něco, co není. Rodinu si vybíráme při svém zrození na tento svět. Čistíme s nimi vše, co nás trápí, učíme se díky nim. Za krásné děkujeme, za špatné odpouštíme. ( Nemějte v sobě bolesti a lítost. Tělo pak zbytečně odchází v nemoci) Pak dojdeme buď do stádia lásky, ukončení a procházení v ní, nebo do uzavření všeho a nemusíme mít pocity viny, žít si svůj život Někdy se stává i to, že jak na sobě pracujete, vzdalujete se jim. To vše je v pořádku. Netrapte se tím, vše je správně. Nebudou Vás vnímat, rozumět Vám. Když se od této rodiny odstavíte, neděláte nic špatně. Konečně si jdete svou svobodnou cestou smýšlení duše a srdce. A věřte, že Vám budou do cesty přicházet krásné bytosti, které Vás láskou obalí. Budete si s nimi rozumět daleko více, než s vlastní rodinou
Také k tomuto rozhodnutí odstoupit – dozrávají duše, které neustále ustupovaly, odpouštěly a přesto je nikdo nevnímal takové, jací jsou a bude dobře, jít svou cestou.
Hodně se mně na toto téma ptají jak děti, tak i dospělí. Stejné je to i s dětmi z nás narozených. Vybraly si nás jako své rodiče. Dávali jste jim ze sebe vše a oni se dle toho k Vám nechovají. Neřešte to. Nevynucujte si lásku, pochopení, které není. Nestyďte se za to, že se odklonily. Je to jen a jen jejich volba. Vaše výčitky, bolesti v srdci ničí zbytečně Vás, ne je. Pokud jsme je pustili my, je to správně. Nic nepochopily, ale proč slzy. Radujme se za ně. Za jejich zdraví a přejme jim vše krásné. Jsme tu od toho, abychom svůj život žili pro sebe a dle sebe. Užívejte si ho, je tak krátký.
Pokud máte kolem sebe své nejbližší plné lásky pro Vás, děkujte za ně. Rodiny v lásce je v této době poskrovnu, pod plachetku se vejdou.
Je půlnoc, za chvíli začne nový den. Všem nám v něm přeji dnes lásku a obejmutí. 


Vaše Veronika