Naboso

Pokud si boty sundáme a chodidlo přestane být podepřené podrážkou, prsty se při chůzi přirozeně roztáhnou, váhu začneme přenášet více na špičku – hlavně na bříško pod palcem a pata se naopak odlehčí. Díky tomu člověk automaticky zaujme vzpřímený postoj, kráčí pružně a lehce, jít naboso shrbeně je téměř nemožné.
Chození bez bot po nerovném terénu je zdravé, uvolňující, nabíjí energií a radostí. Naše bosá chodidla se rázem stanou zdrojem mnoha poznatků. Začneme vnímat teplotu, vlhkost i proměny terénu, zcela samozřejmě se začneme vyhýbat hmyzu či hlemýžďům, stáváme se součástí přírody. Prostřednictvím našich nohou se tak dostaneme opět do přímého kontaktu se Zemí, vrátíme se ke kořenům lidské přirozenosti. Země uvolní psychické napětí, očistí nás i od napětí elektrického, které nás zahlcuje díky převažujícímu pobytu v umělých hmotách bez uzemnění. Stimulací reflexních bodů na chodidlech aktivujeme imunitu, studené nohy se prohřejí. Mimořádně pozitivní vliv má chůze naboso na prevenci vzniku plochých nohou. Při chůzi bez bot se zapojují správně všechny svaly, které ovlivňují správný vývoj klenby.
Chůze naboso je jako tanec, celé tělo je v souladu se sebou i s přírodou, se Zemí. Stačí jen sundat boty a dělat to, co naši předkové dělali odnepaměti. Jít naboso! Hodně jsme na to zapomněli a stačí tak málo
Veronika